©2017 by Objevuj.com. Proudly created with Wix.com

Únor v Oslu

21/02/2017

Tak v Oslu už jsem víc jak měsíc. Na začátku února jsem si musela dát pauzičku a jet na týden domů. Jo, smí se to. Myslím. Teď už jsem zas zpátky a život je ve starých norských kolejích. Nic moc nedělám, snažím se číst ty blbý texty, kterým ani za mák nerozumím a má angličtina je stále na úrovni páťáka. Takže asi chápeš, že to může být trošku problém, když se zkoušky blíží. Pomalu zvažuju, že už začnu šetřit, abych mohla EU vrátit těch jejich 70 litrů.
Ale abych shrnula, co jsem tu zatím zjistila:
-italové jsou zpomalený, cpou všude brambory (ano i na pizzu) a mluví jen italsky

-nejsem akademický typ

-anglicky se nenaučíš za měsíc (někdo ani za 20 let, že)

-nechápu, jak lidi můžou mít vztahy na dálku

 

Zpět k těm Italům. Byla jsem u nich na večeři - pekli pizzu. Vypadalo to zhruba takhle: udělali tlustý těsto jak prase, rozprostřeli to na plech a obalili pytlema, který se tu zadarmo dávaj na bioodpad, strčili to do šuplíku odpočívat, nakydali na to rajčatovou omáčku, salám co vypadá jak českej točeňák, brambory a eidam, upekli jí a pak jí roztříhali nůžkama. Takhle, přátelé, vypadá opravdová italská pizza.

 

Italové umí naštěstí anglicky hůř než já, takže se pak dozvíte, že je například sužuje headcake. Nebo místo piva by si dala medvěda/ptáka/plnovous. To je dobrý tohle, zasmějete se a ještě si připadáte o mnoho chytřejší.

 

Naposled když jsme šly s holkama na hike někam do lesa tak se jedna z nich, těžko říct jak, propadla nohou do potoka. Samozřejmě měla všechno mokré takže se rozhodla, že si ponese botu v ruce a na nohu si obleče rukavici :D. Nakonec jsme to vyřešily - druhá Italka dala týhle Italce svou ponožku, ta si na to navlíkla igeliťák a na to si dala tu mokrou botu. Takhle jsme pak trajdaly ještě asi 3 hodiny a pak si jely ještě dát na Jägermeister krojsanta. Ani jedna neonemocněla.

Takže chápeš, že to s nima není lehký.

 

Minule jsem povídala o svých kroužcích. Pivní kroužek jsem zamítla, protože ti proradní hadi za to chtěli asi 5324141 korun. Hold naučím se to jinde.

Německý tandem jsem pořešila jinak. Hustějc. Na couchsurfingu jsem se skámošila s jedním pánem (52) ze Švýcarska, který tu pracuje a shodou okolností se učí česky. Prostě nikdy nepochopím, že se někdo učí česky :D. Takže teď máme každý pondělí sraz v kávovně a děláme češtinu i němčinu a pak mi vždycky dá švýcarskou čokoládku. Jo já vím, že si nemám brát sladkosti od cizích lidí a bavit se s cizíma, ale musíme věřit v dobro lidstva.

 

Což mi říká, že pozítří se vydáváme do Tromsa. Já, Litevkyně (Jo? Je to správně? Já nevím) a pět Italů, což bude k posrání. Jeden týpek tam nám nabídl bydlení zadarmo a taky, že nám půjči auto svoje a zeptá se i jeho exženy a navíc pro nás dojede ještě na letiště. Takže teď musíme hodně věřit v dobro lidstva. Jestli příští týden nenapíšu článek o Tromsu tak jsem pravděpodobně v něčím sklepě nebo otročím v Africe. (Mami, neboj, já si dělám srandu).

 

Tohle je takovej divnej článek. Každej pes, jiná ves. Ale víš jak. Musím číst věci do školy, tak mi přišlo lepší napsat aspoň něco.

V něčem sourodým budu pokračovat, až se vrátím z toho Tromsa. Teda možná.

 

 

 

 hehehhe :D to je vono

 

 

 

 Já, Ilaria, Violeta, Carlotta

 

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now